Říčanský hrad

Dávná minulost

O nejstarší historii Říčan se můžete dočíst v kronice Václava Hájka z Libočan. Popisuje krvavou bitvu roku 748 mezi Rozhoněm knížetem Kouřimským a Nezamyslem knížetem Vyšehradským o meze Dvora říčanského, jenž chtěl Rozhoň do svého majetku získat. Přemyslovec Nezamysl zvítězil a na padesát zajatců odvedl na Vyšehrad. Zachoval se k poraženým velkoryse, ale než jim daroval svobodu, rozkázal Rozhoňovi pro výstrahu srpem utít nos. Svému věrnému hejtmanovi, který v onom boji vedl jeho vojsko, pak Říčany daroval. Stával Říčanský dvůr na místě pozdějšího hradu nebo si kronikář všechno vymyslel? Kdo ví.

Založení hradu

Stavebníkem říčanského hradu byl pravděpodobně Ondřej ze Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan. Tento šlechtic byl věrným stoupencem Přemysla Otakara II. Nejprve se stal královým osobním komorníkem s funkcí jídlonoše a od roku 1260 zastával úřad nejvyššího komorníka. Takové politické postavení však vyžadovalo odpovídající, dostatečně reprezentativní sídlo a dalo podnět ke stavbě hradu (patrně 1260-1270). V písemných pramenech se Říčany poprvé připomínají k roku 1289. V podhradí pak v krátké době vznikla stejnojmenná vesnice.

Páni z Říčan

Z Říčan se začal psát až Ondřejův vnuk Oldřich, který byl v letech 1309-25 nejvyšším zemským sudím, tedy jedním z předních představitelů království. Jeho potomci o své hlavní sídlo přišli během husitských válek. Na rozdíl od hradu čekala rozvětvený rod pánů z Říčan, čítající asi dvanáct rodových linií, bohatá historie oplývající významnými osobnostmi a přetrvávající až do konce 18.století.

Výjimečná stavba

Říčanský hrad patří mezi nejvýznamnější stavby české hradní architektury doby posledních Přemyslovců. Vznikl v době, kdy se polodřevěná šlechtická hradiště nahrazovala bytelnějšími gotickými hrady a je tedy ukázkou nejstarších kamenných hradů na našem území. Konkrétně nejpokročilejší varianty hradního typu sasko-hesenského, u které se dříve volně stojící obranná a zároveň obytná věž (donjon) přimyká k hradební zdi a současně se objevuje hradní palác spolu s dalšími budovami.

Podoba Říčan se však z kontextu šlechtické hradní architektury 2.pol. 13.století vymyká, a to jak užitím čtverhranné věže, tak celkovou dispozicí s obvodovou zástavbou. Nápadné je i velmi kvalitní provedení architektonických článků ukazující na práci královské huti. Jen zámožný šlechtic z nejbližšího okolí panovníka si mohl dovolit postavit takovouto miniaturu královského typu hradu. Jsou známy jen dva případy – hrady Říčany a Vízmburk. Říčany tak představují jeden z absolutních vrcholů šlechtické hradní konstrukce 13.století.

Husitství

Počátkem 15.století sídlil na říčanském hradě katolický šlechtic Diviš z Říčan, stoupenec českých králů i císaře Zikmunda a aktivní protivník husitů. V listopadu r.1420, několik měsíců po bitvě na Vítkově, vytáhla vojska pražanů a táboritů vedená Janem Žižkou k Říčanům a Diviše na jeho hradě obléhala. Diviš nakonec kapituloval. Podmínky kapitulace si však sjednal pouze s pražany, a tak byl při odchodu z hradu spolu s rodinou a posádkou tábority zajat a uvězněn. Jedenáct katolických kněží, kterým poskytoval azyl, bylo na příkaz Jana Žižky okamžitě upáleno v nedaleké selské jizbě. Hrad husité nezničili, ale obsadili vlastní posádkou. Ten pak zůstal v majetku pražanů do roku 1485.

Úpadek hradu 

Říčanští se na svůj hrad už nikdy nevrátili. Majetek přešel do cizích rukou, měnil několikrát majitele a patrně nebyl ani obýván, ani udržován. Za Trčků z Lípy (1485-1544) byl zcela ponechán svému osudu. Roku 1544 se již výslovně uvádí jako pustý. V josefském katastru z r.1785 je zapsán „starý hrad panský, v kterém samé kamenné lomy se vynacházejí, taky takový bez užitku“.

Rodový erb

Erb pánů z Říčan představovaly tři  bílé leknínové listy spojené stonky uprostřed červeného štítu, takzvaný  trojlist. Stejné tři listy, položené mezi dvě červená křídla, sloužily i jako klenot několika rodových linií. Štít se třemi leknínovými listy je dodnes znakem města Ledeč nad Sázavou jako památka na někdejší pány Ledečské z Říčan. Starší provedení erbu můžete najít na píseckém hradě a v kostele v Dolních Jirčanech.

Podoba šlechtického sídla

Hrad přibližně oválného tvaru stál na širokém ostrohu. Byl chráněn nevysokým srázem, mohutnou hradbou o výšce dvou podlaží, ze tří stran důmyslně vybudovanou soustavou rybníků (z kterých dnes existuje už jen jediný) a proti městu hlubokým příkopem s valy.
Jádru hradu výškově dominovaly dvě dosud částečně dochované stavby - donjon a palác.
Donjon říčanského hradu byla čtyřhranná a pravděpodobně dvoupatrová věž s plochými stropy o síle zdí 2,7m. Stál v místě vstupu z předhradí do vnitřního hradu. Z obou stran k němu přiléhaly další stavby.

Hlavní raně gotický palác hradu byl dvoupatrová budova z lomového kamene se zdmi silnými 1,8m. Byla to stavba dosud bez diferenciace obytných funkcí.

Přízemí kryté rovným trámovým stropem mělo vchod přímo z nádvoří a tvořila jej jediná prostorná místnost o rozměrech asi 5 x 13m, osvětlená dvěma úzkými okénky z nádvoří. Sloužila jako zásobárna, skladiště potravin, zbraní a střeliva.

Stejná síň se dvěma zamřížovanými okny byla také v prvním patře. Vstupovalo se do ní  z dřevěné nádvorní pavlače spojující palác se sousední nižší jednopatrovou palácovou stavbou. Vnitřní propojení jednotlivých podlaží neexistovalo.

Nad ní měl palác hlavní sál vytápěný krbem, zaklenutý třemi poli křížové klenby a přístupný z podstřeší sousedního obytného křídla. Druhé patro osvětlovala dvě gotická sdružená okna s trojlisty kružeb ve vrcholech. V hlubokých výklencích pod nimi byla kamenná sedátka. Zde se soustředil veškerý život hradního pána a jeho rodiny. Sál byl vybaven nejnutnějším nábytkem, k němuž patřily podél zdí rozestavěné truhlice, které sloužily jako šatníky i prádelníky a zpočátku i jako postele, dále několik židlí a velký stůl. Součástí vybavení býval i prevet – záchod v arkýři na krakorcích s přímým odpadem podél vnější zdi. V této místnosti se spalo, jedlo i pracovalo. Zde se přijímali hosté. Zde se rodily děti a zde se i umíralo. Členové rodiny tu žili bez jakéhokoliv soukromí.

Palác krylo podstřešní patro - dřevěná konstrukce se sedlovou střechou ovinutou ochozem s kamenným cimbuřím.

Současnost

Většina hradů tohoto typu a stáří je dnes zachována jen v půdorysu, nanejvýš s torzem věže. Říčany jsou úplnou výjimkou, protože se dochovalo skoro celé dvorní průčelí a jedna příčná zeď hlavního paláce, a to prakticky v plné výšce. Mimo něj se na říčanském hradě zachovalo nároží donjonu, nepatrná část dvorního zdiva nižší palácové stavby a studna ve středu nádvoří. Většinu ostatního hradu pohltilo okolní městečko, takže jeho někdejší obvod dnes v nové zástavbě už jen stěží rozeznáme.

V nedávné době zde proběhl archeologický výzkum prováděný Archeologickým ústavem AV ČR. Ten výrazně přiblížil možnost poznání skutečné podoby hradu. Kromě toho bylo v osmi sondách výzkumu nalezeno přes 6 000 kusů materiálů (keramiky, kostí, kachlů, železa, skla, porcelánu aj.), což umožní rekonstrukci dobových předmětů používaných na středověkém hradě a rozšíří naše vědomosti o způsobu života tehdejších lidí.

 

Město Říčany
Masarykovo náměstí 53
251 01 Říčany
Ústředna:
+420 323 618 111
+420 323 618 211
podatelna@ricany.cz
(pro běžnou korespondenci)

e-podatelna@ricany.cz
(pro úřední podání)
ID datové schránky:
skjbfwd

Najdete nás na Facebooku RSS kanál