Říčanské květnové dny před 75 lety

10. 5. 2020

Jak probíhal konec druhé světové války v Říčanech? Dobové fotografie, video a úryvky z kroniky budeme přidávat den po dni.

4. květen 1945

Po Hitlerově sebevraždě, postupu spojeneckých vojsk a údajných zprávách o přítomnosti Američanů v Praze a konci války začalo Květnové povstání českého lidu – nejdříve 1. května v Přerově, postupně se přeneslo do dalších měst. V Říčanech 4. května v pozdním odpoledni začalo odstraňování německých nápisů – nejprve dostala pokyn železniční stanice od Ředitelství drah v Praze, zpráva se rychle rozšířila po celém městě, nadšení lidé odstraňovali německé nápisy z obchodů, úřadů, zdobili vlaky, nosili trikolory.

 

 

5. květen 1945

5. května vypuklo Pražské povstání. V Říčanech byl zvolen revoluční národní výbor (RNV) s předsedou MUDr. Janem Rýdlem, v čele vojenského velitelství okresu byl pplk. B. Kysela, velitelem Říčan se stal npor. Vincenc Zeman. Ve 13:35 byla ve městě vyhlášena mobilizace vojínů z odvodních ročníků 1932 – 1937, z nich důstojníci vytvářeli jednotky a posílali je na ohrožené úseky, hlásili se i mladí dobrovolníci, panovalo všeobecné nadšení. Ve 14:00 měl v městském rozhlase projev předseda RNV J. Rýdl, předtím bylo přečteno prohlášení RNV. V průběhu odpoledne převzali říčanští povstalci kontrolu nad nádražím a bojovali úspěšně na trati – podařilo se jim získat dva vlaky s vojenským materiálem. V bojích padli tři Češi, osm bylo zraněno, na německé straně padl jeden voják a několik dalších bylo zraněno. K večeru byli zajištěni zrádci a kolaboranti. Někteří mladí Říčaňáci se účastnili bojů v Praze.

Říčanský revoluční národní výbor s jeho předsedou J. Rýdlem (první řada 4. zprava) a vojenskými veliteli (zleva npor. V. Zeman, pplk. B. Kysela a škpt. B. Sládek).

Foto Muzeum Říčany

 

Flak. Foto Muzeum Říčany

 

6. květen 1945

V neděli 6. května pokračovalo Pražské povstání obranou. Po sobotním úspěchu povstalců přešly německé síly do protiútoku, na pomoc jim směřovaly jednotky SS (a části vojsk skupiny armád Střed), které si počínaly velmi brutálně, odpoledne zasáhli do bojů v Praze vlasovci.

Český rozhlas opět žádal o pomoc a koordinoval povstalecké síly. Na jeho volání poslaly Říčany Praze posily a zároveň se začalo se stavěním barikád na přístupových silnicích do města a bránila se trať, aby se podle příkazu pražského vojenského velitelství znemožnil postup SS z Benešovska. Od rána se formovala náhradní rota z dobrovolníků, její členové měli za úkol hlídkovat na důležitých místech. Od sobotního večera byla přerušena trať v Mnichovicích, Senohrabech a Uhříněvsi. V neděli po půlnoci byly v Čerčanech dva vlaky s tankovými jednotkami SS, které nemohly pokračovat v jízdě na Prahu, proto dali velitelé SS dopoledne ultimátum – pokud nebude trať zprůjezdněna do 12 hod., zabijí všechny místní obyvatele. Říčanské velitelství předalo žádost Čerčan o instrukce do Prahy. V odpovědi stálo, že se trať nesmí uvolnit za žádnou cenu. Npor. V. Zeman proto použil lsti a sdělil smyšlenou odpověď – po jednání s veliteli Spojenců bylo rozhodnuto, že pokud bude čerčanským obyvatelům ublíženo nebo bude poškozena obec, budou všichni němečtí velitelé všech hodností z oblasti Čerčany – Tábor postaveni před válečný soud. Lest zafungovala, tanky byly z vlaků složeny a pokračovaly po vlastní ose. Vzhledem k dalším připravovaným transportům jednotek SS nařídilo říčanské velení přerušit trať u Strančic. Na trati u Thomayerových školek vybudovala četa zátaras s vagónem s protiletadlovým kanónem, na něj odpoledne zaútočili němečtí vojáci, byli však odraženi a pronásledováni do tehovských lesů. Na radnici se vedlo vyjednávání s posádkou Grenzschutzu (hraniční stráže), která byla ve škole na náměstí a čítala asi 280 mužů. Velitel odmítl kapitulovat, ale zaručil se do bojů nijak nezasahovat, pokud nebudou napadeni.

Barikáda na polní cestě u Říčan. Foto Muzeum Říčany

7. květen 1945

Pondělí 7. května bylo nejkritičtějším dnem bojů. Město bylo ohrožováno ze severu od Úval, z jihu od Benešovska a z východu od Kostelce nad Černými lesy, kde byly velké jednotky SS mající v plánu postup na Prahu. O půlnoci obdrželi povstalci zprávu, že z Benešova jedou do Prahy těžce ozbrojené jednotky SS, proto ihned začali muži od 16 do 60 let budovat na silnicích protitankové zábrany.

Stavba barikád před Hoftovým truhlářstvím v Široké ulici. Foto Muzeum Říčany

V 16:45 vstoupila jednotka SS  (200 – 400 mužů) do Velkých Popovic, do pivovaru ale přijeli vlakem ze Strančic povstalci, začali střílet a zabili jednoho důstojníka. Němci shromáždili místní obyvatele a začali popravovat všechny muže, zastřelili jich 25, poté se dozvěděli, že střelec povstalců byl ze Strančic, proto obsadili Strančice a naložili s místními obyvateli (kteří neutekli) stejně, zabili 16 mužů. Strančičtí žádali v Říčanech o pomoc – ti jim ji slíbili, pokud se podaří získat zbraně německé posádky, která byla ve škole, protože neměli dostatečnou výzbroj.

Úryvky z Pamětní knihy z roku 1945

Nacistické Německo v zastoupení generálplukovníka Jodla podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v sídle Vrchního velení spojeneckých expedičních sil v Remeši 7. května 1945, s platností od druhého dne 23:01. Aktu se zúčastnila i sovětská strana, zastoupená generálem Susloparovem.

 

8. květen 1945

 

Ve 23:01 hod. vstoupila v platnost kapitulace Německa, v noci z 8. na 9. května byla tato kapitulace podepsána také v Berlíně (za Německo polní maršál W. Keitel, vrchní velitel wehrmachtu a vrchní polní velitel, velkoadmirál H. G. von Friedeburg, vrchní velitel námořnictva, a generálplukovník H. J. Stumpff, vrchní velitel letectva, v přítomnosti maršála SSSR G. K. Žukova, zplnomocněného vrchním velením Rudé armády, a  hlavního maršála letectva Velké Británie A. Teddera, zplnomocněného vrchního velitele expedičních sil, jako svědci byli přítomni: velitel strategických leteckých sil USA generál C. Spaatz a hlavní velitel francouzské armády generál J. de Lattre de Tassigny). 8. května dopoledne podepsali zástupci ČNR a velitel jednotek wehrmachtu v Praze generál R. Toussaint Protokol o provedení kapitulace německých branných sil v Praze a okolí. Boje jednotek SS však trvaly ještě několik dní. V Říčanech se v úterý ráno vzdala německá posádka ve škole. Říčanští povstalci tak získali zbraně, léčiva a obvazový materiál. Zdravotnický materiál poslali vlakem do Prahy, na zpáteční cestě odrazili povstalci ve vlaku útok tanků a ostřelování německým letadlem. Se zbraněmi odjeli na pomoc ke Strančicům. U Strašína se podařilo odrazit německé jednotky z Českého Brodu, na žádost Kostelce nad Černými lesy byla vyslána četa s osvobozenými ruskými zajatci, dopoledne tam Němci kapitulovali do rukou říčanských důstojníků, kteří pak se svojí četou jeli na pomoc Strančicům. Z Říčan bojovaly u Strančic čtyři čety, dále muži ze Strančic, Mnichovic a partyzáni, proti nim stáli dobře ozbrojené jednotky SS. Boje, které začaly okolo 11:30, byly těžké, ale povstalcům se díky dobré organizaci podařilo SS vytlačit až do velkopopovického pivovaru. Němci se ve 21:45 nakonec stáhli k benešovské silnici a přidali se k dalším prchajícím na západ. Okolo 22. hod. se vraceli muži do Říčan s několika mrtvými a raněnými.

 

9. květen 1945 

 

Dne 9. 5. do Prahy, kde stále bojovali příslušníci SS, přijela ve středečních ranních hodinách Rudá armáda, která ukončila poslední odpor. Od rána projížděly Říčanami ustupující německé jednotky z Prahy, povstalci je Na Růžku kontrolovali a odebírali jim těžkou výzbroj. Ústup skončil okolo 16. hodiny.

 

Prchající Němci na Růžku. Foto Muzeum Říčany

 

Brzy se rozšířila zpráva, že přijedou sovětské tanky i do Říčan, aby vyčistily místa posledního odporu. Ve městě zavládlo nadšení, lidé se připravovali na slavnostní uvítání. Sovětské jednotky přijely po Černokostelecké ulici přes Uhříněves, první tank zastavil v 17:30 před restaurací Na Růžku. Lidé je zdravili provoláváním slávy a kyticemi šeříků, velitel prvního tanku byl přivítán předsedou RNV J. Rýdlem. Důstojníci tankové jednotky byli pozvání revolučním národním výborem do kanceláří výboru, kde se zapsali do pamětní knihy. Došlo také k potrestání navrátivšího se zrádce.

 

Vítání Rusů 9. května 1945 na Růžku. Foto Muzeum Říčany

 

 

 

ŘÍČANY 1945 unikátní filmový záznam z osvobození Říčan u Prahy

10. květen 1945

Dne 10. května přiletěla do Prahy Košická vláda a následujícího dne převzala od ČNR výkonnou moc. Ve městě přibývalo ruských vojáků, kteří se ubytovávali při hlavních silnicích. Revoluční národní výbor řídil zásobování, probíhalo vyšetřování kolaborantů, zajišťovaly se cenné věci po Němcích.

 

 

12. květen 1945

 

V sobotu 12. května byl v Říčanech na náměstí uspořádán slavnostní pohřeb padlých za účasti celého města. Ve prospěch pozůstalých byla uspořádána sbírka.

 

 

Slavnostní pohřeb na náměstí. Foto Muzeum Říčany

 

Koncem května se vrátil z koncentračního tábora do města starosta J. Hofta.

Povstání se v Říčanech zúčastnilo 1711 vojáků a civilistů (mužů i žen), v Radošovicích 645 a také 140 osvobozených ruských zajatců. Říčanským zajateckým táborem prošlo 15 000 mužů.

Je však třeba také připomenout, že i během války vzniklo v Říčanech několik odbojových skupin, za což někteří jejich členové zaplatili životem. Několik místních bylo popraveno, další zemřeli v koncentračních táborech, kam byly poslány desítky říčanských obyvatel (mezi nimi i starosta Jindřich Hofta a děkan P. Josef Ježek), a v rámci šoa zemřelo i mnoho říčanských Židů.

 

Čest jejich památce!

 

 

zdroje:

Kronika města Říčany 1930-1950

J. Jukl: Říčany v květnu 1945

J. Gebhart: Československo v pomnichovském období a v letech druhé světové války. In: Dějiny českých zemí

Světová politika 20. stol. v dokumentech (1900-1945). VŠE, Praha 2000. s. 290

Město Říčany
Masarykovo náměstí 53
251 01 Říčany
Ústředna:
+420 323 618 111
+420 323 618 211
podatelna@ricany.cz
(pro běžnou korespondenci)

e-podatelna@ricany.cz
(pro úřední podání)
ID datové schránky:
skjbfwd

Najdete nás na Facebooku RSS kanál